| : | : |
Obec Dětenice | . | . |
1. Obec a její koncepční dokumenty
2. Společenský život
3. Aktivity občanů
4. Podnikání
5. Péče o stavební fond a obraz vesnice
6. Občanská vybavenost
7. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci
8. Péče o krajinu
9. Foerstrovy Osenice
10. Kontakty
11. Ubytování Dětenice - Ubytovna Osenice
Obec Dětenice se skládá ze tří historických částí: Dětenice, Osenice, Brodek. Všechny tři části leží na rozhraní tří okresů Jičín, Mladá Boleslav a Nymburk, proto se také Dětenice staly ústřední obcí svazku obcí „Mikroregion Rozhraní“. Obec sama patří do Královéhradeckého kraje a do okresu Jičín.
První písemná zmínka o Dětenicích je z roku 1052,, ale vykopávky svědčí o osídlení již v době neolitické (dochované kroniky).
Každá část obce má množství historických, kulturních i přírodních zajímavostí.
V Dětenicích zaujme rekonstruovaný pozdně barokní zámek a pivovar, který soukromý majitel upravil za účelem navrácení zámeckých tradic a agroturistiky. Na návsi v Dětenicích – uprostřed nejstarší zástavby zaujme nově opravená kaplička, zrekonstruovaná sokolovna (školní jídelna, tělocvična, jeviště a horolezecká stěna)a základní škola. Zde také začíná školní naučná stezka Viničky.
V Osenicích je nejstarší zástavba také kolem návsi a kolem kostela.Ve zdejší bývalé Národní škole J.B.Foerstra zřídila obec stálou výstavu Foerstrova rodu a letní amfiteátr na zahradě školy, kde probíhá každoročně mezinárodní festival „Foerstrovy Osenice“.
Brodekse může pochlubit opravenou hasičskou zvoničkou a ptačím územím u Pilského rybníka (Natura 2000).
Ve všech třech obcích v roce 2005 obec Dětenice dobudovala sdruženou vodovodní síť, kterou obec sama provozuje.
Struktura a počet obyvatel: v současné době žije v obci 724 obyvatel, průměrný věk je 38,27 ( Osenice 33,91 ; Dětenice 37,88 ; Brodek 48,32 ), v obci je velké množství chalupářů, zejména z Prahy a Mladé Boleslavi.
Pracovní příležitosti a dopravní obslužnost: obec leží v zemědělské řepařské oblasti s kvalitní zemědělskou půdou.
Značná část obyvatelstva dojíždí za prací do Mladé Boleslavi, Libáně, Jičína nebo do Prahy. Dopravní spojení je omezené na nejfrekventovanější časové intervaly. Zajištěna je doprava autobusová i vlaková.
1.1. Urbanistická studie a územně plánovací dokumentace - druh dokumentace, zpracovatel, způsoby projednání s občany a začlenění požadavků obce, stav schvalování
V listopadu 1994 byl vypracován Program obnovy venkova včetně územní dokumentace pro část obce Dětenice, v současné době je zahájena práce na dopracování dokumentace pro ostatní části obce.
V prosinci 2005 zastupitelstvo obce projednalo aktualizaci pro další roky
1.2. Program obnovy vesnice - údaje o vypracování, projednávání a schvalování vlastního programu obnovy vesnice, vztah občanů k programu
Program obnovy vesnice byl projednán a schválen obecním zastupitelstvem a je zabudován do místní obecně závazné vyhlášky.
1.3. Rozpočet obce - výsledky hospodaření v roce 2005 a zásady utváření rozpočtu obce v roce 2006 - struktura příjmů (z toho daňové) a výdajů; využívání příjmů obce, dotací a sponzorských darů

horolezecká stěna v tělocvičně ZŠ

stavba vodojemu – havarie prameništní jímky

hydrogeologický průzkum-znečištění podzemních vod trichlorethylenem

v rekordním čase byl dokončen vodovodní přivaděč Osenice-Dětenice

Rekonstrukce Foerstrova památníku (2006)

Setkání se slovinským velvyslancem v Lokvi
Rozpočet obce Dětenice pro rok 2006
|
Rozpočtová
kapitola |
2006 | |
|
|
Příjmy |
Výdaje |
|
Kanalizace(projekt
pro společnou kanalizaci pro Dětenice, Osenice a Brodek) |
0 |
180000 |
|
Sběr a svoz
komunálního odpadu |
280000 |
400000 |
|
Silnice(opravy komunikací a rekonstrukce
chodníků, PHM) |
0 |
500000 |
|
Nájmy |
60000 |
60000 |
|
Základní škola |
0 |
555000 |
|
Školné na
žáky v jiných obcích |
2000 |
150000 |
|
Ambulantní
péče |
1000 |
60000 |
|
Obecní
knihovna |
1000 |
11000 |
|
Kultura |
5000 |
380000 |
|
Požární
ochrana |
0 |
10000 |
|
Zastupitelské orgány
|
0 |
700000 |
|
Činnost
místní správy |
35000 |
800000 |
|
Pečovatelská služba
|
0 |
110000 |
|
Sponzorství |
0 |
30000 |
|
Sokolovna |
30000 |
100000 |
|
Bytové
hospodářství |
19000 |
15000 |
|
Veřejné osvětlení a
rozhlas |
0 |
200000 |
|
Elektrická
energie |
0 |
350000 |
|
Pohřebnictví |
10000 |
150000 |
|
Péče o vzhled obce |
0 |
300000 |
|
Splátka
úvěru včetně úroků |
0 |
80000 |
|
Daňové
příjmy obce |
4300000 |
0 |
|
Poplatky |
300000 |
0 |
|
Dotace do
školství |
88400 |
0 |
|
Dotace na
st. správu |
9600 |
0 |
|
C e l
k e m |
5141000 |
5141000 |
2.1. Kontinuita společenského života - udržování, či obnova místních tradic, svátků a obyčejů, vytváření nových tradic
- festival je přehlídkou pěveckých sborů středočeské a východočeské oblasti v kraji Foerstrů. Tedy v oblasti, která je v trojúhelníku měst Mladá Boleslav – Jičín – Kopidlno. V tomto kraji byly v 19. stol. duchovním a hudebním centrem Osenice, škola a kostel, kde po půl století působil kantor a regenschori Josef Foerster, dědeček dnes nejznámějšího z toho rodu, skladatele, spisovatele, malíře a básníka Josefa Bohuslava Foerstra.
- O renesanci hudebnosti v tomto kraji dnes usilují nejen obce Dětenice, Dolní Bousov, Rožďalovice a Libáň, ale spolu s nimi i široká obec pěvecká, dnes Unie českých pěveckých sborů (UČPS).
- PAMÁTNÍK FOERSTROVA RODU již pět let se zde v první sobotu v měsíci červnu scházejí pěvecké sbory UČPS, které přijíždějí z obcí a měst Východočeského kraje a podobně i ze Středočeského kraje a pěvecké sbory z Prahy. Jednotlivě i společně si zazpívají v kostele a před bývalou školou která nese čestný titul Národní škola Dr.h.c.J.B.Foerstra, která se během uplynulých čtyř let přetváří na Památník Foerstrova rodu.
- Po hudební slavnosti v přírodním amfiteátru pod širým nebem se sbory rozjíždějí k podvečerním koncertům v kostelích, sokolovnách a nádvořích zámků v okolí Osenic.
- Již tradičně sem přijíždějí i pěvecké sbory ze Slovinska, jejich národním skladatelem se stal právě Antonín Foerster, jeden ze synů dynastie Foerstrů. Na loňském setkání zde byla vysazena Lípa přátelství mezi slovinským a českým lidem a na podzim občany obce Dětenice v čele se starostou obce ing. R. Vališkou ve slovinské obci Lokev Lípa přátelství česko slovinského.
- Významným činem v krátké novodobé historii osenického chrámu se stala oprava historických varhan, na níž se podíleli především občané tohoto dříve zapomenutého kraje. Pod odborným zásahem pražského varhanáře ing. M. Poláčka dnes tento vzácný nástroj opět slouží svému účelu při bohoslužbách i jako koncertní nástroj, zejména pod rukama varhaníka a svatovítského ředitele kůru J. Kšici.
- Jak a kde tento festival probíhá? Přihlášené a pozvané sbory z uvedených krajů, ale i jiných částí naší vlasti i ze zahraničí, se podílejí na bohatém programu po celý den nejen v Osenicích, ale i v širokém okolí. Za dobu trvání festivalu se mimo Osenice konaly koncerty ještě i v Dětenicích, Starých Hradech u Libáně, Rožďalovicích, Dolním Bousově, Bystřici u Libáně, Veliši a v Jičíně. Z významných umělců byli účinkujícími na minulých ročnících Radovan Lukavský, Alfréd Strejček, Josef Kšica, Jana Heryánová Ryklová, Jiří Hájek, Václav Polanský a Václav Šolc.
- Z pěveckých sborů jsou každoročními účastníky Pražské mužské sbory (Pěvecké sdružení pražských učitelů, Pražský pěvecký sbor Smetana a Pěvecký sbor Typografia –sbm. St. Pešička), mezi nejvýznamnější dále patří Foerstrovo komorní pěvecké sdružení Praha (L. Vasilek). Z dalších souborů to byl folklorní soubor Dykyta z Polabí a Komorní orchestr podkrkonošského metra z Jilemnice.
- Ze skladeb J. B. Foerstra byly provedeny mužskými sbory sbory z cyklu Devět mužských sborů, op. 37 především Oráč a Velké, širé rodné lány, mužský sbor Svatý Václave, op. 76b a kantáta Píseň bratra slunce, op. 137 a často ženskými či dětskými sbory Lesní studánka, op 89a. Celý program ze skladeb J. B. Foerstra měl Komorní sbor Tomáše Votavy Praha (T. Votava).Festivalovým sborem byla provedena skladba Velké, širé rodné lány a tradičně na závěr přehlídky lidová Veru si ty, šohajičku v úpravě O. Halmy.
- Již třetím rokem jsou zahraničními hosty festivalu pěvecké sbory ze Slovinské republiky. Ve svých programech uvádějí i skladby Antonína Foerstra, slovinského národního skladatele a hudebního pedagoga. Pamětní desku na jeho rodném domě (osenické škole) věnovalo slovinské velvyslanectví a odhalilo ji za účasti slovinského sboru Tabor z Lokve při 4. roč. festivalu. Při 5. roč. FO byla vysazena na okraji amfiteátru symbolická Lípa přátelství. Na podzim roku 2005 byla Lípa přátelství vysazena i delegací dětenických občanů před školou ve slovinské obci Lokev za účasti velvyslanectví naší republiky.
- Celou akci pořádá obec Dětenice tradičně společně „Se sdružením rodáků a přátel Dětenic, Osenic a Brodku“ a s Unií pražských pěveckých sborů.
2.2. Činnost spolková - počet občanských sdružení, druh a rozsah jejich činnosti, výsledky pracovní skupiny pro obnovu vesnice
- 20. 10. 2005 – koncert – žáci hudební školy ze švýcarského Matsingenu
- 17. 11. 2005 – přednáška – MUDr. Václav Šolc – nemoci pohybového ústrojí – měření podkožního tuku
- 24. 11. 2005 – čtení – Věra Šedivá - život JBF, čtení z Poutníka. Cestička do školy
- 1. 12. 2005 – přednáška – Dr. Zejdová – psychologie – testy
- 8. 12. 2005 – přednáška – MUDr. Jan Příhoda – obvodní lékař, zdraví všeobecně, diskuse
- 12. 1. 2006 – koncert Mgr. Jany Heryánové-Ryklové, soprán, arie, písně národní
- 26. 1. 2006 – přednáška – ing. Jan Volák – historie zdejšího kraje – velké množství materiálu a fotografií, diskuse
- 9. 2. 2006 – návštěva pivovaru – Petr Ondráček – prohlídka pivovaru, ochutnávka dětenického piva, přátelské posezení
- 23. 2. 2006 – přednáška – ing. Radomír Vališka, starosta obce, přehled hospodaření a plánů do budoucna – bohatá diskuse
- 9. 3. 2006 – koncert – Žesťový kvintet z Mladé Boleslavi obohacený zpěvem Jany Heryánové-Ryklové – hra na klavír Marie Ryklová
- 23. 3. 2006 – přednáška – ing. Jan Volák – dokončení přednášky z 26. 1. – historie
- na 1. 4. 2006 se připravuje přednáška – MUDr. Václava Šolce – nemoci cévní – zdravá výživa
- Všech akcí se zúčastnilo 25 – 45 seniorů, cca 35 seniorů
2.3. Podpora obce - vydávání obecních novin, publikací, pohlednic, péče o kroniku, vedení knihovny, pořádání výstav, podpora činnosti spolků, propagace idejí obnovy vesnice a jejich výsledků
3.1. Dobrovolná práce občanů - bezplatná i hrazená účast občanů na realizacích programů obnovy vesnic; vlastní aktivity občanů a spolků

kapitola „Poprvé v Osenicích“ J.B.Foerster –„Poutník“

Vysvěcení varhan v osenickém kostele

Divadelní soubor Korála – „Fimfárum“
3.2. Začlenění dětí a mládeže do života vesnice - spolupráce školy s obcí, vlastní iniciativy mládeže, způsob zapojení do programu obnovy vesnice

oprava tabulí na školní naučné stezce „Viničky“
3.3. Péče o vesnickou pospolitost - udržování sousedských vztahů, péče o staré občany, pomoc sociálně slabých spoluobčanům
3.4. Spolupráce obce s občany - fungování obecních komisí, výchova a příprava pokračovatelů v samosprávě obce; průzkumy názoru občanů a mládeže, formy spolupráce
4.1 Podnikání v zemědělství - charakteristika transformace, současný stav, ekofarmy, marketing místních zemědělských specialit, zapojení zemědělských podniků do realizace programu obnovy vesnice (zejména v péči o krajinu)
4.2. Nezemědělské podnikání, rozvoj řemesel - podnikatelské aktivity občanů, vytváření nových pracovních míst, nezemědělské aktivity zemědělských podniků, zapojení podnikatelů do realizace programu obnovy vesnice
4.3. Venkovská turistika - vytváření služeb, ubytování v soukromí, poskytování pohostinství, nabídky možností využití volného času, turistiky, cykloturistiky, sportu a oddychu

středověká restaurace v místním pivovaru
4.4. Přímé podnikání obce - vlastní hospodářská činnost
5.1.Péče o historickou zástavbu - zachování původního půdorysu a panoramatu vesnice, péče o památkově chráněné objekty, stavby lidového stavitelství vytvářející místní ráz, detaily a tvarosloví staveb, rukodělné výrobky a charakteristické prostředí, stavební obnova a údržba venkovských staveb
5.2.Soulad v zástavbě - obnova původního rázu staveb, odstraňování stavebních nešvarů, cizích a městských prvků, vytváření stejnorodého prostředí vesnice
6.1. Stav občanské vybavenosti - údržba, modernizace a dostavba stávajících objektů, záměry a realizace nových objektů
6.2. Inženýrské sítě - údržba stávajících sítí, záměry, opatření a realizace dostavby sítí, zkvalitňování dopravní vybavenosti, způsob likvidace splaškových vod
6.3. Odpadové hospodářství - koncepce a provoz odstraňování odpadů, organizační opatření, ekologická výchova
6.4. Úspory energií - kroky vedoucí k úsporám, zavádění netradičních zdrojů energie
7.1.Udržování, čistota a pořádek na veřejných prostranstvích v obci a navazujících soukromých pozemcích, květinová výzdoba veřejných prostranství i soukromých domů a pozemků, udržování drobných sakrálních objektů, památníků, výtvarných děl, drobné architektury, oplocení, ohradních zdí
7.2. Nové úpravy veřejných prostranství - vytváření míst setkávání občanů, míst klidu a oddychu, míst her mládeže, sportovišť
7.3. Zeleň - udržování stávající vzrostlé zeleně, výsadba nové zeleně, zachování původních druhů ovocných stromů, udržování zelených ploch, trávníků
7.4. Přírodní prvky - údržba vodních toků, břehových porostů, rybníčků, přírodních útvarů
slavnostní mší, kterou jste celebroval v kostele Sv. Vojtěch v Praze 1 v květnu 2001, jste odstartoval projekt Pěveckého sdružení pražských učitelů v roce 50. výročí úmrtí významného českého skladatele, spisovatele, básníka a malíře Josefa Bohuslava Foerstra. Ten pod názvem skladatelovy knihy „Co život dal“ pokračoval koncertem a výstavou v Míčovně Pražského hradu a za účasti desítek pěveckých sborů a významných umělců v dalších českých místech, především v těch, s nimiž je život J.B.Foerstra spojen. Není třeba zdůrazňovat, že to byly především chrámové koncerty.Trvale se každoroční připomínka díla skladatele stala motem festivalu „Foersterovy Osenice“, který naše obec pořádá. Zde vznikla i v roce 2001 „Pamětní síň Foersterova rodu“ z iniciativy obce a za pomocí Českého muzea hudby. Tento festival se rozšířil i do dalších míst v okolí, do Dolního Bousova a Jičína a účinkující sbory „Unie českých pěveckých sborů“ se sem sjíždějí z celé oblasti Prahy, středních Čech a východních Čech, letos již potřetí. V letošním ročníku vznikla i nová tradice, účast sborů ze Slovinské republiky. Syn zakladatele rodové dynastie Antonín Foerster je totiž ve Slovinsku oceňován jako národní skladatel a významný hudební pedagog. Na památníku národní školy J.B.Foerstra byly proto při festivalu nově odhaleny dvě pamětní desky – jedna Josefu Bohuslavu a druhá Antonu Foerstovi. Obnovování hudební tradice se ale obrátilo k samotným kořenům, totiž na chrámový kůr kostela Narození Pany Marie v Osenicích. Odtud za časů kantora a ředitele kůru zněla hudba, provozovaná prostými místními muzikanty. Krásné a cenné varhany v tomto kostele nahlodal zub času a červotoč tak, že je již nebylo možné při bohoslužbách používat. Z iniciativy občanů obce – „Sdružení rodáků a přátel Dětenic, Osenic a Brodku“ – byla uspořádaná sbírka na jejich opravu a ta pak svěřena odborníku varhanáři ing. Poláčkovi. Ten v rekordním čase s neobyčejným nasazením vrátil tomuto vzácnému nástroji původní zvuk. Tak bylo možné tento historický skvost vrátit původnímu účelu. Slavnostní vysvěcení varhan bude provedeno v sobotu dne 22.listopadu 2003 ve 13,00 hodin v kostele Narození Panny Marie v Osenicích.
Josef Foerster
(1833 – 1907) – skladatelův otec
Významný hudebník. Prvního významného hudebního vzdělání nabyl u svého otce, učitele osenického. Absolvoval varhanickou školu. Pět let byl varhaníkem v klášteře ve Vyšším Brodě. V roce 1858 se stal varhaníkem u sv. Vojtěcha a brzy poté u sv. Mikuláše na Malé Straně. Roku 1862 byl jmenován ředitelem kůru u sv. Trojice a roku 1866 u sv. Vojtěcha, kde na delší dobu pevně zakotvil. Byl učitelem hudby a učitelem zpěvu na českém státním ústavě učitelském. Od roku 1873 působil v Kolíně nad Rýnem.
Josef Bohuslav Foerster
(1859 – 1951)
Narodil se v Praze na Malé Straně. Hudba Josefa Bohuslava Foerstera vyrůstá z české národní tradice. Jeho cesta začíná u Smetany, Dvořáka a Fibicha. Svým rodovým původem patří do světa starých venkovských kantorů. Dílo J. B. Foerstera je velmi rozsáhlé a mnohostranné. Složil 23 melodramů, stovky sborů, desítky písní a písňových cyklů, 6 oper (Eva, Jessika, Srdce, Debora, Nepřemožení, Bloud), 2 houslové koncerty, 5 symfonií, symfonické básně, orchestrální suity, komorní skladby – dechový kvintet, nonet, 5 smyčcových kvartet, tria, dua, skladby pro sólové nástroje: housle, violu, violoncello, flétnu, klavír, varhany, harmonium a velké množství církevních skladeb.Josef Bohuslav Foerster byl veliký skladatel, spisovatel, a malíř. Jeho rod pochází z Osenic z kantorské rodiny, kde již od roku 1826 pracovali jeho děd a praděd v osenické škole jako řídící učitelé a v osenickém kostele jako regens chori. V té době sem jezdil i jejich vnuk z Prahy, jak o tom píše ve svých literárních pamětech. Asi v té době byly Osenice hudebním centrem, pro své okolí, sjížděli se sem různí muzikanti, kteří hráli a zpívali skladby od umělců jako Mozart nebo Beethoven. To malého Josefa inspirovalo pro jeho budoucí kariéru.Členové rodiny Foersterů byli nejvíce učitelé, ale i úředníci a řemeslníci. Ale všichni byli výbornými hudebníky na různé nástroje. Ignác Foerster(1774 – 1827) – skladatelův praděd Roku 1796 se stal učitelem v Lojovicích na panství brandýském. Roku 1810 se odstěhoval z Mladé do Dětenic u Libáně v hejtmanství Jičínském. Byl dvakrát ženat, měl jedenáct dětí, kromě tří všechny dorostly. Zchátralá dětenická škola nebyla obci ke cti. Mnohem pokročilejší a osvícenější byli občané Osenic, kteří postavili ve své obci novou školu, kam se Ignác Foerster v září 1826 přestěhoval a v budově začal vyučovat. Ignác Foerster v osenické škole učil pouze do 24.12.1827, kdy zemřel. Kantorská tradice se zachovala u jeho syna Josefa (skladatelův děd).
Josef Foerster
(1804 – 1892) – skladatelův děd
Když roku 1827 zemřel Ignác Foerster, jeho otec, se musel starat o maminku a pět nezaopatřených dětí. Josef Foerster dostal po otci místo učitele na osenické škole. Osenická škola byla trojtřídka a Foerster vyučoval nepřetržitě ve třetí třídě. Jako učitel byl osenický Foerster ve škole přísný a po zvyku doby používal i tělesných trestů, kázeň měl ve třídě vzornou. Velmi rád učil děti přednášet a memorovat různé básně. Byl vynikajícím učitelem počtů. Osenický kůr byl jeho pýchou. Za života nashromáždil velký archiv notový. V osenické škole působil plné půlstoletí. Osenický učitel Josef Foerster se postaral o výchovu tří českých hudebníků: Josefa, Antonína a Karla Foerstrů.Antonín Foerster(1837 – 1926) – skladatelův strýcU Antonína se setkáváme v tomto rodě poprvé s problémem emigrace způsobené množstvím hudebních talentů, vyskytujících se v jediné rodině. Po studiích odchází Antonín do Chorvatska a později do slovinské Lublaně odkud se do vlasti již nikdy nevrátil. Antonín Foerster pro Slovince hojně komponoval, psal skladby církevní i symfonické. Vytvořil i první jejich lyrickokomickou operu „Gorenjského slavčeka“. Opatřil Slovincům první klavírní školu, školu zpěvu i nauku o harmonii, modulaci a dal základ slovinské hudební terminologii. Hudebním výkvětem byl jeho syn Antonín Foerster.
Karel Foerster
– skladatelův nevlastní strýc
Vystudoval pražskou konservatoř a stal se houslistou Prozatímního divadla. Součastně byl i žákem pražské varhanické školy. Varhaníkem ve Znojmě byl do listopadu 1878 do srpna 1883. Vrcholem jeho hudebnické dráhy bylo regenschorské místo při kůru v Moravských Budějovicích, jež zastával v letech 1883 – 1920. Měl také svou hudební školu, z níž vyšel mimo jiné i Jaromír Herle.
10. Kontaktytel.: 493596360, 493596007